Jazykovědná fáze

1800 - 1830

Vědecké zpracování českého jazyka a jeho kodifikace

Zpět na časovou osu

Charakteristika období

Jazykovědná fáze národního obrození představuje klíčové období, kdy se čeština stala předmětem vědeckého zájmu. Toto období položilo základy moderní spisovné češtiny a vytvořilo podmínky pro rozvoj české kultury a literatury.

Hlavním rysem této doby byla systematická práce na kodifikaci českého jazyka. Jazykovědci se snažili českou gramatiku a pravopis uvést do souladu s vědeckými principy a zároveň ji očistit od germanismů, které se do češtiny dostaly během dlouhého období německého kulturního vlivu.

Důležitou součástí této fáze byla také překladatelská činnost, která obohacovala českou slovní zásobu a ukazovala, že čeština je schopna vyjádřit i nejsložitější myšlenky z oblasti vědy, filosofie a umění.

Klíčové osobnosti

Josef Dobrovský

1753 - 1829

"Otec české jazykovědy" - Autor fundamentálních děl o české gramatice a historii jazyka. Jeho "Podrobná mluvnice jazyka českého" (1809) položila vědecké základy moderní češtiny.

Josef Jungmann

1773 - 1847

"Obnovitel českého slovníku" - Autor monumentálního pětisvazkového "Slovníku česko-německého" (1834-1839), který obsahoval přes 120 000 českých slov a jejich německých ekvivalentů.

Pavel Josef Šafařík

1795 - 1861

"Badatel slovanských starožitností" - Významný slavista, autor děl o slovanských jazycích a literatuře. Přispěl k pochopení místa češtiny mezi slovanskými jazyky.

Hlavní přínosy a kulturní dopady

Vědecká kodifikace češtiny

Dobrovského gramatické práce vytvořily jednotné pravidla pro používání češtiny. Poprvé v historii byla čeština popsána podle vědeckých principů, což umožnilo její systematické vyučování a používání ve vzdělávání.

Rozšíření slovní zásoby

Jungmannův slovník nejen zachytil existující českou slovní zásobu, ale také vytvořil tisíce nových českých termínů pro pojmy z vědy, techniky a kultury. Mnoho jeho novotvarů používáme dodnes.

Překladatelská činnost

Systematické překládání světové literatury do češtiny ukázalo, že náš jazyk je schopen vyjádřit i nejsložitější myšlenky. Vznikly první české překlady Homéra, Goethova Fausta či Shakespeara.

Vytvoření podmínek pro literární rozvoj

Kodifikace a obohacení češtiny vytvořily předpoklady pro vznik moderní české literatury. Bez této přípravné práce by nemohl vzniknout ani Máchův Máj, ani díla dalších klasiků.

Národní sebevědomí

Vědecké zpracování češtiny dokázalo, že čeština je plnohodnotný kulturní jazyk, který se může rovnat němčině či francouzštině. To významně posílilo národní hrdost a sebevědomí Čechů.

Otestuj si své znalosti

Zkus odpovědět na 5 otázek o jazykovědné fázi národního obrození!

1. Kdo je považován za "otce české jazykovědy"?

2. Kolik svazků měl Jungmannův česko-německý slovník?

3. V kterém roce byla vydána Dobrovského "Podrobná mluvnice jazyka českého"?

4. Jaký byl hlavní cíl jazykovědné fáze národního obrození?

5. Co znamená termín "germanismy" v kontextu národního obrození?

Další zdroje a odkazy

Josef Dobrovský - Wikipedia

Podrobné informace o životě a díle "otce české jazykovědy"

Přejít na Wikipedia

Jungmannův slovník

Digitalizovaná verze historického česko-německého slovníku

Prohlédnout slovník

Jazykověda a obrození - ČT edu

Vzdělávací pořady o jazykovědné fázi národního obrození

Sledovat pořady