Charakteristika období
Jazykovědná fáze národního obrození představuje klíčové období, kdy se čeština stala předmětem vědeckého zájmu. Toto období položilo základy moderní spisovné češtiny a vytvořilo podmínky pro rozvoj české kultury a literatury.
Hlavním rysem této doby byla systematická práce na kodifikaci českého jazyka. Jazykovědci se snažili českou gramatiku a pravopis uvést do souladu s vědeckými principy a zároveň ji očistit od germanismů, které se do češtiny dostaly během dlouhého období německého kulturního vlivu.
Důležitou součástí této fáze byla také překladatelská činnost, která obohacovala českou slovní zásobu a ukazovala, že čeština je schopna vyjádřit i nejsložitější myšlenky z oblasti vědy, filosofie a umění.
Klíčové osobnosti
Josef Dobrovský
"Otec české jazykovědy" - Autor fundamentálních děl o české gramatice a historii jazyka. Jeho "Podrobná mluvnice jazyka českého" (1809) položila vědecké základy moderní češtiny.
Josef Jungmann
"Obnovitel českého slovníku" - Autor monumentálního pětisvazkového "Slovníku česko-německého" (1834-1839), který obsahoval přes 120 000 českých slov a jejich německých ekvivalentů.
Pavel Josef Šafařík
"Badatel slovanských starožitností" - Významný slavista, autor děl o slovanských jazycích a literatuře. Přispěl k pochopení místa češtiny mezi slovanskými jazyky.
Hlavní přínosy a kulturní dopady
Vědecká kodifikace češtiny
Dobrovského gramatické práce vytvořily jednotné pravidla pro používání češtiny. Poprvé v historii byla čeština popsána podle vědeckých principů, což umožnilo její systematické vyučování a používání ve vzdělávání.
Rozšíření slovní zásoby
Jungmannův slovník nejen zachytil existující českou slovní zásobu, ale také vytvořil tisíce nových českých termínů pro pojmy z vědy, techniky a kultury. Mnoho jeho novotvarů používáme dodnes.
Překladatelská činnost
Systematické překládání světové literatury do češtiny ukázalo, že náš jazyk je schopen vyjádřit i nejsložitější myšlenky. Vznikly první české překlady Homéra, Goethova Fausta či Shakespeara.
Vytvoření podmínek pro literární rozvoj
Kodifikace a obohacení češtiny vytvořily předpoklady pro vznik moderní české literatury. Bez této přípravné práce by nemohl vzniknout ani Máchův Máj, ani díla dalších klasiků.
Národní sebevědomí
Vědecké zpracování češtiny dokázalo, že čeština je plnohodnotný kulturní jazyk, který se může rovnat němčině či francouzštině. To významně posílilo národní hrdost a sebevědomí Čechů.
Otestuj si své znalosti
Zkus odpovědět na 5 otázek o jazykovědné fázi národního obrození!
Další zdroje a odkazy
Josef Dobrovský - Wikipedia
Podrobné informace o životě a díle "otce české jazykovědy"
Přejít na WikipediaJazykověda a obrození - ČT edu
Vzdělávací pořady o jazykovědné fázi národního obrození
Sledovat pořady